NAPLNĚNÁ VIZE
Jednatelka společnosti Cominvest CZ, s.r.o. Daniela Zemanová slýchá už mnoho let stejnou otázku: „Jak může žena vést technickou firmu?“ Tato charismatická žena nejen, že je duší a srdcem společnosti, zná všechny dodavatele i technické parametry produktů a dokáže obstát díky svým zkušenostem a kontaktům v konkurenci, zároveň také pomáhá lidem v jejich seberozvoji.
Jaké byly vaše začátky podnikání?
Naše firma má dlouhou tradici, příští rok slavíme pětatřicet let. Společnost založili moji rodiče, kteří začali podnikat krátce po revoluci. Od začátku mě to ve firmě velmi bavilo. Především pak to, že rodiče mohli konečně tvořit a naplňovat tak vize, kterých měl otec mnoho a s mamkou byli skvělý tým. Na plný úvazek jsem se k nim přidala hned po absolvování střední školy a intenzivního studia angličtiny, která byla v obchodování se zahraničními firmami třeba. Opustila jsme tak definitivně myšlenku na studiu přírodních věd a raději se vrhla rovnou do obchodu.
Jste tedy celou dobu ve vaší rodinné firmě?
Je to tak, byla jsem velmi mladá, když rodiče začali podnikat, bylo mi pouhých patnáct let a pomáhat jsem začala hned, jakmile to bylo možné.
A na jakou pozici jste nastoupila, co jste v začátcích dělala?
Moji úplně první prací byl zápis do knihy faktur. Pak jsem ale velmi rychle začala otci při jednáních překládat a potom jsem rovnou začala obchodovat. Ráda říkám, že kromě účetnictví jsem si v naší firmě zažila snad všechny profese. Od přímého prodeje, přes marketing, on-line prodej, vedení lidí, obchod s dodavateli, budování obchodní sítě a samozřejmě vedení firmy jako takové, se vším, co to dnes a denně přináší a člověka učí.
Když se na vaši firmu po letech podíváte, jak v průběhu času rostla. Jaké byly hlavní milníky?
Můj otec firmu vybudoval a velmi dobře rozjel. Ale nedožil se jejího 10 tého výročí. Brzy zemřel. Mě bylo pouhých čtyřiadvaceti let. Největším milníkem bylo tak to, že jsme zůstali ve firmě samy a on jako hlava toho všeho najednou nebyl. Ve firmě pracovala i moje sestra a samozřejmě maminka. V té době už byl ve firmě i můj budoucí manžel. Ztrátu tatínka jsme silně cítili a byli myslím v šoku. Každopádně jsme se rozhodli pokračovat v podnikání dál, v což on nedoufal a podařilo se nám tento krizový moment překlenout. Nebylo to jednoduché, protože vše bylo postavené na jeho osobnosti. Ale zvládli jsme, a i díky obrovské podpoře našich dodavatelů i odběratelů pokračovali dál. Takže toto je hlavní milník, ikdyž v průběhu dalších let jsme čelili dalším náročným výzvám.
Jak se vám dařilo zvládat krizové momenty?
Za ta léta máme stále stejné dodavatele, máme hodně blízké vazby na naše výrobce. Většinou jsou to také rodinné podniky, takže je znám skoro celý život a známe vývoj v jejich rodinách a firmách, kde se také měnily generace. Nejhorší bylo vždy období krizí. Finanční krize v období roku 2010, to byly velmi náročné momenty. Bylo to poprvé od vzniku, kdy se růst zastavil a museli se podnikat kroky, se kterými jsme neměli žádné zkušenosti. Další náročné období bylo kolem změny ve vlastnictví společnosti. Chodu firmy jako takové se to nedotklo. Ale pro mě osobně to bylo jedno z nejtěžších období v životě. Potom to byl samozřejmě covid a všechno s ním spojené. Ale myslím si, že jsme byli vždy schopni vše ustát díky tomu, že jsme flexibilní. Vždy mám víc plánů a víc variant. Takže jsme na situace byli už připraveni a vybaveni, například po technické stránce. Také jsme vždy dokázali firmu přizpůsobit, udržet v chodu a překlenout nejhorší momenty.
Jak byste dnes vaši společnost představila?
Jsme v první řadě obchodní firma. Jsme výhradní zástupce výrobců a jejich značek. Prodáváme profesionální nářadí, nástroje a stroje a stojíme si za jejich kvalitou. Prodáváme také kolejovou mechanizaci, což je velmi speciální obor a firma je proto rozdělená na dvě divize. Našimi zákazníky jsou železářské obchody a obchody pro řemeslníky. Dodáváme i průmyslovým firmám a řemeslníkům napřímo. Kolejovou mechanizaci pak stavebním firmám i významných státních podnikům. Myslím si, že jsme v této specifické oblasti velmi dobře známí.
Hlavou a srdcem firmy jste mnoho let vy, co pro vás bylo nejtěžší, když jste převzala vedení firmy? Pamatujete se na nějaké těžké momenty? Náročné chvíle, které jste musela překonat?
Mě ta práce vždycky bavila. Na začátku jsem byla opravdu velmi mladá, byla jsem hozena do vody a neměla žádné manažerské školy, nikdo mě neučil, jak jednat s lidmi, všechno jsem se učila za pochodu. Musela jsem zvládnout spoustu věcí z mnoha různých oblastí, což je dnes moje výhoda. Jsme schopna se naučit mnoha věcem a díky tomu se orientovat v řadě různých oborů. Je to však i velký vnitřní nápor. Nevýhodou byl na začátku můj věk, vždy jsem byla mladší, než byli naši odběratelé i stěžejní zaměstnanci. To pro mě bylo asi nejhorší, stoupnout si před lidi a mluvit nebo prodávat. Snažila jsem se to vždy stavět na podrobných znalostech. Proto jsem naše zboží technicky znala, už díky překladům a tvorbě letáků a katalogů. Naučila jsem se tak o něm mluvit a prezentovat ho i osobně. Často jsme například zaváděli úplně nové produkty na trh a vymýšleli pro ně české názvy. Některé se uchytili dodnes.
Ve firmě jste si prošla všechny pozice což může vést k mikro managementu. Jak dnes u vás vypadá struktura vedení?
Já bych řekla, že změna začala už před deseti lety. Uvědomila jsem si i díky rodinné situaci, že nikdo není nenahraditelný a že jeden člověk nemůže stát za vším. Podle mě je to pro firmu vlastně velmi nebezpečné a mnoho majitelů si to neuvědomuje. Jsem ráda, že jsem k tomuto zjištění došla a začala pracovat na struktuře. Nejprve jsem zkoušela zapojit manažery “z venku”, ale musím říct, že to nikdy nezafungovalo. Tito lidé většinou nápor dlouho nevydrželi. Nakonec se to nyní ustálilo na systému, že lidé, kteří ve firmě profesně vyrostli, ji teď vedou, nebo mi pomáhají vést. Já se po období nutného seberozvoje postavila víc do role mentora. Spíš se snažím věci rozjíždět a dávat podněty, dohlížím na procesy a kontroluji výsledek. Nejsem ale v každodenní operativě. Mnoho let jsem prodávala, teď už se prodeji přímo nevěnuji. Ponechávám si vedení marketingu a zůstávám v kontaktu s dodavateli. Vedu samozřejmě firmu jako celek, to znamená z ekonomického pohledu nebo z pohledu rozvoje a strategií.
Co vám ve firmě dělá radost?
Vždy jsem si přála, aby naše firma vypadala pěkně a reprezentativně. Sídlili jsme v Brně a měli tam i pobočku. Další byla přes 20 let v Ostravě a jednu máme do dnes v Praze. Vše byly starší budovy a prostory. Vyžadovaly časté opravy a údržbu. Mnoho let jsme proto snila a procházela reality. Před 5 lety se to konečně povedlo a mě se podařilo sehnat budovu před dokončením, do které jsme se záhy nastěhovali. Pobočky jsme následně zavřeli, a vyjma Prahy vše centralizovali do Brna. Byla to moje dosavadně největší vize, kterou se mi podařilo naplnit. Kanceláře, sklad a servis, vše je na jednom místě a stejně tak většina týmu. Navrch jsme pak přidali nový skladový a informační systém a všechno tak máme jednoduše dostupné pro všechny a na pár kliknutí.
A další věc, která mě naplňuje optimismem a dělá mi radost je, že firma má už spoustu let a my přežili všechny ty těžké momenty a pořád jsme zde. Stejně tak mám radost, že i naši dodavatelé, výrobci jsou stále s námi i po těch letech, že jsme schopni společně fungovat a společně obchod udržet a rozvíjet.
Práce vás baví, ale je to samozřejmě náročná profese, čím to pracovní vypětí vyvažujete? Jaké máte koníčky?
Musím říct, že náročné a těžké momenty, které občas přicházejí, přinášejí vyčerpání. A takový moment doběhl i mě. Nicméně pomohlo mi, že jsem si začala doplňovat vzdělání a pustila se do seberozvoje. Školila jsem se například v koučinku, abych byla schopná lépe vést lidi. Pustila jsem se do vzdělávacích kurzů emočního leadershipu, což byl pro mě nový start. Pak jsem šla ještě dál a začala se věnovat různým druhům jógy a dechovým technikám. Naposledy jsme prošla kurzem pro průvodce a dovršila moje mnohaleté “chození s hůlkami”. Chodím, cestuji a objevuji a ráda se o své zážitky podělím. Miluji moře a když můžu, trávím čas u něj. Další mojí radostí jsou psi. Prvního jsme měli, když mi bylo 6 let. Od té doby jsem bez psa jen pár roků. Teď mám chrta, whippetí fenku a většinou mě všude doprovází. Celý život se snažím hýbat a chápu čím dál víc, že je to velmi důležité. Nově pak, jak je důležité věnovat se své duši, držet se fyzicky i mentálně fit. Díky instruktorským kurzům, které jsme prošla a osobním zkušenostem bych se nově ráda stala pomocnou rukou druhým v jejich osobním růstu nebo změně. A to je plán, kterým v současnosti rozvíjím.
foto-zdroj: archiv společnosti Cominvest CZ, s.r.o.
Další články
OCENĚNÍ ČESKÝCH PODNIKATELEK
Ocenění Českých Podnikatelek stojí na Vaší straně. Vnímáme Vaše potřeby, hledáme řešení a poskytujeme informace a inspiraci.
Generální partner
Odborný garant
Zakladatel
Záštita a partner
Auditor
Hlavní partner
Partneři
Partneři slavnostního dne
Dodavatelé
Mediální partner
